Historie

Skotsko » Historie
Katedr�la v Dunkeldu
Katedr�la v Dunkeldu

V�e ve Skotsku za�alo p�ed v�ce ne� 8 tis�ci lety. Prvn� osadn�ci, kte�� p�i�li na sever z Anglie nebo p�es sou�asn� Ulster (Severn� Irsko), ryba�ili a lovili pod�l z�padn�ho pob�e��.

Asi p�ed 4 tis�ci lety p�ist�hovalci ze z�padn� Evropy, Brit�nie a Irska za�ali farma�it a z��dili kmeny ve Skotsku, u��vali hrn���stv� a ukl�dali sv� zem�el� do kamenn�ch hrob�. Z�padn� od Aberdeen, archeologov� objevili zbytky d�ev�n�ch budov z t�to doby, asi 1 000 let p�es Stonehenge. M�sto se jmenuje Balbridie Hall a je to nejstar�� d�ev�n� struktura nalezen� na britsk�ch ostrovech.

Skotsk� megalitick� monumenty - Starting Stones of Callanish na ostrov� Lewis ve Vnit�n�ch Hebridech a Standing Stones of Brodgar a Standing Stones of Stenness na Mainlandu v Orknej�ch, byly vzty�eny mezi 2 000 - 1 500 lety p�.Kr. rasou, kter� m�la p�vod asi ve St�edomo��.

B�hem bronzov� a �elezn� doby bylo Skotsko os�dleno r�zn�mi kmeny Kelt�, kter� p�e��vaj� v Brit�nii jako Gaelic a Welsh.

Skotsko, starokeltsky Alban, antick� Kaledonie, bylo os�dleno ve 2. a� 1. tis�cilet� p�.Kr. p�ev�n� keltsk�mi kmeny Brit� a Pikt�.

Obyvatel� ji�n� od linie Forth - Clyde byli Britov�, na sever byli zn�mi jako Piktov�.

Tyto primitivn� kmeny nedaly moc pr�ce ��msk�m legi�m, kter� postupovaly na sever pod veden�m Agricoly a porazily Pikty v r. 84 n.l. v bitv� u Mons Graupius v severov�chodn�m Skotsku. Jako obranu proti bojovn�m Pikt�m ��man� postavili linii pevnost� p�es Skotsko od Meigle (severoz�padn� od Dundee) k �ece Clyde ji�n� od Loch Lomond. To byla nejsevern�j�� linie jejich imp�ria. Pozd�ji se st�hli k linii Hadri�novy zdi, kter� vyzna�ila hranice tehdej�� hranice Skotska a Anglie. Ve 2. st. n.l. vybudovali ��man� na ochranu sv� provincie Britannie val (limes) proti n�jezd�m Kaledonc� (z�ejm� Pikt�, dolo�en�ch pod sv�m jm�nem od 4. st.). Pozd�ji ve 2. st. masy Pikt� postupovaly k jihu p�es ob� linie, byly okam�it� odra�eny v r. 208 Septimem Severem, ten byl posledn�m velk�m ��msk�m nebezpe��m pro Skotsko.

Ve 3. a 4. st. se p�es�dlili na z�padn� pob�e�� Skotska z Irska kelt�t� Skotov�. V 5. st. se vytvo�ila kmenov� kr�lovstv� Skot�, Pikt� a Brit�. Skotov� vstoupili na sc�nu v 5. - 6. st. Gaelsky mluv�c� kmeny z Irska zalo�ily nestabiln� kr�lovstv� v Argyllu nazvan� Dalriada, kter� bylo st�le ohro�ovan� Pikty. Ale v r. 563 p�i�el sv. Kolumb�n z Irska aby podpo�il sv� p��tele v keltsk�m k�es�anstv�. P�es 30 let z odlehl�ho ostrova Iona ���il v�ru, kter� by mohla vytvo�it z�klad pro sjednocen� Skotska. S kl�terem a kr�lovsk�m h�bitovem je malink� Iona jedn�m z nejstar��ch m�st k�es�anstva.

Skotsko bylo sjednoceno okolo r. 685 Pikty a r. 843 Skoty; s�dlem piktsk�ch a skotsk�ch kr�l� bylo Scone (od r. 1115 kl�ter; posledn� kr�lovsk� korunovace v r. 1651).

V 8. - 12. st. �to�ili na Skotsko Norman�.

Normansk� invaze

Skotsko bylo od konce 8. st. c�lem v�pad� Viking�, kte�� postupovali po cel� Evrop�. St�l� vikingsk� pos�dky byly na Orknej�ch, Hebrid�ch a na severu Skotska. V r. 839 skandin�v�t� bojovn�ci velmi oslabili Pikty a t�m umo�nili gaelsk�mu n��eln�kovi nazvan�ho Kenneth MacAlpin st�t se kr�lem Skot� a Pikt�.

R. 1018 v bitv� u Carhamu toto jednotn� kr�lovstv� pod veden�m Malcolma II. (1005 - 1034) porazilo Northumbrii a roz���ilo sv� �zem� do sou�asn� ji�n� hranice Skotska, p�ipojili ke Skotsku �zem� os�dlen� Anglosasy. �Nej�pinav�j�� vra�da� Malcolmova vnuka Duncana II., kterou sp�chal Macbeth, slou�ila jako inspirace pro velkou Shakespearovu trag�dii.

Malcolm III., zn�m� jako Malcolm Canmore (Velkohlav�), zm�nil kurs skotsk�ch d�jin svatbou s anglickou princeznou v r. 1069. Byla to zbo�n� Margareth, kter� se pozd�ji stala svatou. Ona a jej� synov� p�inesli siln� anglick� vliv a atmosf�ru do keltsk�ch kostel� a monarchie jako Skotsko se vyv�jela ve feud�ln� kr�lovstv�.

Od druh� poloviny 11. st. za�al ve Skotsku p�sobit siln� vliv anglick�ho jazyka a pr�va, spojen� s upev�ov�n�m kr�lovsk� moci, s roz�i�ov�n�m moci ��mskokatolick� c�rkve, s rozvojem feudalismu a zakl�d�n�m m�st. Proti rozvoji feud�ln�ch vztah� a ��mskokatolick� hierarchii do�lo od konce 11. st. do za��tku 13. st. k �ad� povst�n� keltsk�ho obyvatelstva.

Edgar (1117 - 1124), kter� z�skal tr�n s anglickou pomoc�; p�enesl kr�lovsk� s�dlo do Edinburghu.

Mark�tin �est� syn, David I. (1124 - 1153, syn Margarety) je zn�m pro zalo�en� tak velk�ho opatstv� jak�m je Melrose a Jedburgh v pohrani�n� oblasti. Kr�l David podporoval m�rov� pronik�n� normansk�ho vlivu do Skotska. Nebylo to tot� jako �normansk� z�bor�, kter� potkal ve velk�m m���tku Anglii. �lo o roz�i�ov�n� francouz�tiny, budov�n� mnoha hrad� a kostel� a kone�n� prol�n�n� jin� kultury do hlavn�ho proudu skotsk�ch tradic.Vznikla vysok� �lechta (rody Bruce, Stuartovci), sp��zn�n� s anglick�mi a normansk�mi rody.

V l. 1174 - 1189 bylo Skotsko ovl�d�no Jind�ichem II. Plantagenetem.

Formov�n� Skotska

V�voj, prosperita a zm�ny poznamenaly dlouhou dobu vl�d kr�l� Alexandra II. (1214 -1249) a Alexandra III. (1249 - 1286), kdy byly ke Skotsku p�ipojeny Hebridy. V bitv� u Largs v r. 1263 Alexandrovy s�ly zni�ily kr�le Haakona norsk�ho, co� vedlo k urychlen�mu odsunu Nor� ze z�padn�ch ostrov�. Na z�klad� m�rov� smlouvy Norsku z�staly pouze Orkneje a Shetlandy, kter� byly z�sk�ny Skotskem o 200 let pozd�ji.

Alexandrova smrt p�i jezdeck� nehod� nastolila n�slednou krizi a dlouh� a krvav� boj za skotskou nez�vislost. Uprost�ed civiln�ch spor� provokovan�ch 13 rivaly, uplat�uj�c�mi n�rok na tr�n, hlavn� mezi rody Bruce a Balliol, jeho� vyu�il Eduard I. k pod��zen� Skotska Anglii (r. 1292 jako l�no, r. 1296 vojensk� obsazen�). Po posouzen� situace vybral Johna Balliola, aby se stal vazalsk�m kr�lem Skot�. Ale ten v r. 1295 Balliol uzav�el s Franci� alianci, spojenectv� a z�ekl se lenn� v�rnosti Edwardovi I.

V odplatu anglick� kr�l zabavil hrad Berwick, rozdrtil Skoty u Dunbaru, smetl severn� dobyt� velk� hrady a odnesl ze Scone Palace Posv�tn� korunova�n� k�men, na kter�m byli v�ichni skot�t� kr�lov� korunov�ni.

30. listopadu 1997 byl k�men slavnostn� p�enesen zp�t do Skotska, je ulo�en na edinburgsk�m hradu spolu se skotsk�mi korunova�n�mi klenoty.

Rozzu�en� pod vojenskou okupac�, Skotov� proti anglick� nadvl�d� vedli �sp�n� pod veden�m Williama Wallace povst�n� v r. 1297; porazili Angli�any u Stirlingsk�ho mostu. Ale Edward I. porazil Wallace u Falkirku n�sleduj�c� rok. Angli�t� lu�i�tn�ci zabili 15 000 Skot� (v r. 1301 vypov�zen� Wallace byl zajat, vzat do Lond�na a brut�ln� popraven, Edward ��sti jeho t�la vystavoval po Skotsku).

Pak p�i�el Robert Bruce. Stal se rovn� uct�van�m hrdinou Skot�, p�esto�e svatokr�de�n� zabil v kostele sv�ho rivala. Ne� se v r. 1306 dal v pal�ci Scone korunovat kr�lem (na replice korunova�n�ho kamene). Byl donucen ut�ci do Irska, Bruce se dal�� rok vr�til, aby si podrobil sv� skotsk� protivn�ky. Edward zem�el ne� mohl rozdrtit nov� zbohatl�ky a jeho slab� syn Edward II. byl pora�en v bitv� u Bannockburnu r. 1314 Robertem Brucem. Bitva znamenala rozhoduj�c� p�ed�l.

Bruce tla�il na Angli�any do r. 1328, kdy Edward III. podepsal smlouvu potvrzuj�c� skotskou nez�vislost. Robert Bruce zem�el dal�� rok, oslavov�n jako st�edov�k� skotsk� spasitel, zachr�nce.

David II. (1329 - 1371) uzav�el proti anglick� politice, podporuj�c� Edwarda z rodu Balliol (r. 1332 korunov�n na skotsk�ho kr�le, zem�el r. 1367), spojenectv� s Franci�.

Stuartovci

Kulturn� a politick� vliv pokra�oval i po n�stupu Stuartovc� (1371). Nebyl dobr� �as pro skotsk� kr�le. Stuartov�t� kr�lov� James I., II. a III., kte�� vl�dli postupn� mezi lety 1406 - 1488, v�ichni se dostali k moci jako d�ti a v�ichni zem�eli n�siln�. James I. byl unesen a dr�en v zajet� 18 let, po jeho kr�tk� vl�d� byl zavra�d�n. James II. byl zabit exploduj�c� zbran� a na Jamese III. byl sp�ch�n atent�t, je�t� ne� mu bylo 40 let.

B�hem t�to doby se Skotsko roz���ilo do dne�n�ch hranic zabr�n�m Orknej� a Shetland Norsku v r. 1472. Je zde proto mnoho m�stn�ch norsk�ch jmen.

James IV. (1488 - 1513), (jeho man�elkou byla sestra Jind�icha VIII., d�de�ek M. Stuartovny) siln� a popul�rn� monarcha. V z�padn�m Highlandu a na ostrovech se mu poda�ilo pot��t odbojn� n��eln�ky klanu MacDonald�, kte�� si ji� od pol. 14. st. p�isvojili titul �vl�dci ostrov��, v�dce si ��kal Lord of Isles. Kdy� dosedl v Anglii na tr�n Jind�ich VIII., cht�l b�t Jakub IV. samostatn�, ale proti Angli�an�m si nevedl tak dob�e, v r. 1513 (oslava �star� aliance s Franci�) James vedl sv� skotsk� vojsko do invaze, pronikli pouze p�r mil za hranice do Flooden. N�sleduj�c� bitva, ho�ce vzpom�nan�, dok�zala rozdrtit Skoty pod veden�m hrab�te ze Surrey. Asi 10 000 Skot� bylo zabito, v�etn� kr�le samotn�ho. Flodden bylo v�dy velkou por�kou Skotska.

Jedin�m v�sledkem bitvy bylo dosazen� nezletil�ho Jakuba V. na tr�n. Kdy� vyrostl, vedl krvavou v�lku proti klan�m, svou vlastn� sestru nechal up�lit za �arod�jnictv�, vzp�ral se ���en� reformace Jind�icha VIII., podporoval m�stn� skotsk� soudy a poprv� se o�enil s francouzskou �enou, pak podruh� s Mary of Guise. James V. zem�el n�hle v r. 1542, 6 dn� po narozen� dcery, jeho jedin� d�di�ky � Marie Stuartovny.

Mary Queen of Scots � Marie Stuartovna

Vzru�uj�c� dobrodru�n� �ivot, l�sky a smrt t�to kr�lovny, zvan� Mary, okouzluje generace Skot�. Jind�ich VIII. se pokusil silou ji zasnoubit se sv�m synem. Rozzu�en kdy� nesouhlasila, poslal sv� vojsko do ji�n�ho Skotska.

V p�ti letech byla Mary uklizena do Francie do bezpe��, v t� dob� jej� prokatolick� matka, podporov�na Francouzi, p�evzala moc jako regentka. S t�m nesouhlasilo st�le v�ce Skot�. Jako dosp�vaj�c� byla Marie provd�na za chlapce, d�dice francouzsk�ho tr�nu. Zem�el v�ak brzy pot� co se stal kr�lem, a v r. 1561 se Mary, mlad� katolick� vdova vr�tila do Skotska, aby se ujala vlastn�ho tr�nu.

Tam nalezla v pln�m rozkv�tu protestantskou reformaci, v �ele se zan�cen�m Johnem Knoxem. ��mskokatolick� c�rkev byla zru�ena a francouzsk� vojsko posl�no dom�.

V 16. st. rozvoj bur�oazie a roz���en� kalvinismu (J. Knox).

Mary str�vila v�t�inu ze 7 let jako kr�lovna Skotska v Edinburghu v Holyroodhouse Palace. Trvala na sv� katolick� v��e, ale nekladla ��dn� p�ek�ky n�bo�ensk� svobod� ve sv� zemi. V r. 1565 se vdala za mlad�ho kontroverzn�ho �lechtice Henryho, Lorda Darnleye (Stirling). P��t� rok se narodil syn, v budoucnu James VI. Darnley byl zapleten do vra�dy Mariina d�v�ryhodn�ho tajemn�ka v Holyroodu a s�m byl zabit v r. 1567. Mnoz� podez��vali Mary se souhlasem s vra�dou jej�ho man�ela a podez�en� se zhor�ilo, kdy� se o n�kolik m�s�c� pozd�ji vdala za jednoho z v�dc� spiknut�, nov� obr�cen�ho protestanta hrad�te z Bothwellu. To bylo p��li�. Potupena ve skotsk�ch o��ch a zavr�ena pape�em, Mary zkou�ela ut�ct od sv�ch poddan�ch, n�kte�� z nich ��dali pro ni smrt up�len�m. Byla zajata, uv�zn�na na ostrovn�m hradu na Loch Leven a donucena k abdikaci v �ervnu r. 1567 ve prosp�ch sv�ho nedosp�l�ho syna. Hledala �to�i�t� v Anglii, kde se alespo� katol�k�m zd�lo, �e m� legitimn� n�rok na tr�n, jen� pat�il jej� sest�enici Al�b�t�. Mary byla m�sto toho dr�ena v zajet� skoro 20 let a nakonec byla s�ata v r. 1587.

K unii s Angli�

Bezprost�edn� po Maryin� odchodu se protestantstv� ve Skotsku stalo ofici�ln�m n�bo�enstv�m. Po obdob� regentstv� (1567 - 1578), James VI. se stal prvn�m protestantsk�m kr�lem Skotska. Kdy� Elizabeth zem�ela v r. 1603, James VI. jako d�dic jel na jih z�skat anglick� tr�n jako James I. Vl�dnul sv�mu n�rodu v�t�inou z d�lky, byl n�stupce Stuartovc� (pravopis byl zm�n�n, p�vodn� Stewarts, za kr�lovny Mary Queen of Scots). N�stupem Jakuba VI. na anglick� tr�n r. 1603 vznikla mezi ob�ma st�ty person�ln� unie. Ale unie korun neznamenala harmonii mezi dv�ma tradi�n� antagonistick�mi sousedy.

Vzru�uj�c� je 17. st., kdy se ve Skotsku ukazuje prudk� c�rkevn� i politick� z�pas. James�v syn Charles I. (1625 - 1649) provokoval opozici skotsk�ch kn�� a dokonce povst�n�, s jeho pokusy vnutit anglick� modlitebn� knihy. V r. 1638 byla podepisovali Skotov� po cel� zemi n�rodn� dohodu (Covenant), kter� po�adovala pr�vo na vlastn� podobu presbytari�nsk� bohoslu�by. Pokus Karla I. potla�it skotskou samostatnost skon�il ne�sp�chem a vyvolal r. 1639 povst�n�, kter� urychlilo p�d stuartovsk�ho absolutismu a vypuknut� anglick� bur�o�zn� revoluce. V anglick� ob�ansk� v�lce, byla smlouva jako prvn� vr�cena parlamentu proti Charlesovi, kter� byl s�at v r. 1649. N�sleduj�c� rok Skotov� podporovali Charlese II., vedouc�ho Cromwella do p�epadnut� a pora�en� jejich arm�dy u Dunbaru. Skotsko vydr�elo 9 let vojensk� diktatury pod Cromwellovou anglickou republikou (1649 - 1660).

Po �slavn� revoluci� r. 1688 a� 1689, kdy byli Stuartovci vyhn�ni z Anglie, udr�eli si ve Skotsku zna�n� mno�stv� stoupenc� (jakobit�), podporovan�ch katolick�mi mocnostmi (Franci� a �pan�lskem).

Po obnoven� monarchie skotsk� krvav� vnit�n� c�rkevn� boj pokra�oval. Extr�mn� ��astn�ci vzpoury v Highlandu byli p��sn� potrest�ni b�hem tzv. �vra�d�c�ho v�ku�, ale kdy� James VII./II. byl sesazen v revoluci 1688, presbytari�nstv� bylo ofici�ln� stanoveno jako skotsk� n�bo�enstv�. Highlandsk� klany byly donuceny k p��saze v�rnosti nov�mu kr�li, Vil�mu III. Oran�sk�mu (1689 - 1702). Kdy� mal� MacDonald klan v Glen Coe se zpozdil v potvrzen� z�ruky, voj�ci pod veden�m Campbell z Glecoyne zmasakrovali 38 lid� v�etn� �en a d�t�. Tento masakr v Glen Coe 13. 2. 1692 pat�� mezi �ern� epizody skotsk� historie a z�visel na klanov� nen�visti a nelibosti monarchie.

1689 � Killecrankie

Rozv�jej�c� se skotsk� bur�oazie v�ak postupn� prosazovala u��� hospod��skou spolupr�ci s Angli�. Jej�m z�jm�m proto odpov�dalo politick� spojen� Skotska s Angli� a vytvo�en� jednotn�ho kr�lovstv� (Act of Union) Velk� Brit�nie s jedin�m parlamentem a vlajkou v r. 1707. Skotov� byli reprezentov�ni jako men�ina ve Westminstru podle po�tu obyvatel a bohatstv�. Ale dr�eli si sv�j vlastn� soudn� dv�r a zna�n� rozd�ln� pr�vo, jejich presbytari�nsk� n�bo�enstv� bylo potvrzeno. Dnes vypad�, �e unie na jednom ostrov� byla nevyhnuteln�, ale skotsk� nacionalismus nebylo snadn� podmanit a zm�rnit.

Povst�n�

�ty�ikr�t v n�sleduj�c�ch 40 letech, Jakobit� (v�rni Stuartovc�m) zkou�eli vr�tit kr�lovskou rodinu z exilu na tr�n, kter� byl nyn� v dr�en� p�vodn� n�meck� hanoversk� rodiny.

V r. 1708, syn Jamese VII., zn�m� jako �star� �adatel tr�nu� p�i�el s francouzskou invaz� do Firth od Forth, ale bylo mu zabr�n�no v p�ist�n�. V r. 1715 Jakobit� byli �sp�n�j�� pod veden�m hrab�te z Maru, kter� s asi 12 000 mu�i, ovl�dal kr�tce Perth, Inverness a severov�chodn� pob�e��. V��ili ve francouzskou pomoc, kter� nikdy nep�i�la. N�sledn�k p�ijel o m�s�ce pozd�ji aby shrom�dil v�ce podpory mezi apatickou a provl�dn� ve�ejnost� a po nep�esv�d�iv� bitv� u Sheriffmuir (nedaleko Dunblane), rebelie vzpom�nan� jako �Patn�ct� rok�, byla potla�ena. Mal� Highlandersk� povst�n� r. 1719, podporovan� malou �pan�lskou flotilou, bylo tak� rychle pora�eno.

Nejzn�m�j�� jakobitsk� povst�n� bylo v r. 1745, stalo se heroickou i tragickou skotskou legendou. Bylo vedeno n�sledn�kem, �Mlad� uchaze� o tr�n�, princem Charlesem Edwardem Stuartem p�ezd�van�m Bonnie Prince Charlie. Tento vnuk Jamese VII. byl 24 let star�, kdy� p�iplul z Francie p�estrojen� za duchovn�ho studenta do Skotska, poprv� v �ervenci 1745. Odhodl�n obnovit tr�n Stuartovc�, princ za�al ni��m v�c, ne� p�esv�d�iv�m �armem a p�vabem. B�hem dvou m�s�c� znovu shrom�dil dost klanov�ch bojovn�k� aby t�hnul p�es Skotsko, okupuj�ce Perth a Edinburgh a pora�en� vl�dn� arm�dou u Prestonpans. V �asn�m listopadu uchv�til Carlisle, Charlie a jeho highlande�i se dostali 4. prosince a� do Derby, 130 mil severn� od Lond�na. Ale Charlie byl zatla�en daleko po�etn�j�� anglickou arm�dou. Neochotn� souhlasil s brilantn� taktikou Lorda Geogre Murraye, ustoupil na sever a 20. 12. se vr�til do Skotska. Vzdor p�sobiv�mu v�t�zstv� nad Angli�any u Falkirku v lednu, byl to p�d Charlie i Jakobit�.

V bitv� u Culloden More nedaleko Inverness 16. dubna 1746, unaven� Highlande�i byli pora�eni vl�dn�m vojskem pod veden�m v�vody z Cumberlandu. Za m�n� ne� hodinu bylo pobito 1 200 mu��, mnoho dal��ch poran�no a zajato tak brut�ln�, za co� si Cumberland vyslou�il p�ezd�vku ��ezn�k�. Charlie vyv�znul, str�vil 5 m�s�c� jako uprchl�k v Highlandu a na z�padn�ch ostrovech (Skye) p�ed odplut�m nav�dy na francouzsk� lodi.

N�sledky

A�koli Jakobit� skon�ili, Highlande�i zaplatili za p�ipojen� a souhlas s reb�li�. Vl�da obsadila vojskem oblast, zni�ila strukturu klan�, potla�ila gael�tinu a dokonce zak�zala oble�en� kilt� na n�kolik desetilet�. Od r. 1780 a pak t�m�� po cel�ch sto let tis�ce mal�ch farm��sk�ch rodin bylo donuceno uvolnit sv� domovy a ud�lat m�sto pro bohat� ov�� farm��e z jihu, co� bylo potupn�. Tato nechvaln� proslul� taktika dostala n�zev Highland Clearance, vy�i�t�n� Highlandu - n�kte�� byli vypuzeni, mnoho jin�ch emigrovalo v chudob� do Kanady, USA a Austr�lie. Kdy� Brit�nie vstoupila do v�lky s Napoleonskou Franci�, skoro 40 tis�c mu�� bylo naverbov�no pro nov� highlandsk� regimenty, bojuj�c� s velk�m nasazen�m.

V men��ch probl�mech ji�n�ho Skotska, se Edinburgh za�al vyv�jet ve velk� kulturn� centrum, kter�m je dodnes. Skot�t� v�dci, liter�ti, objevitel� a v�zkumn�ci jsou mezin�rodn� zn�mi. Jednotliv� Skotov� �li na jih a zapojili se do �ivota Spojen�ho kr�lovstv�.

V�voj skotsk�ho kapitalismu se vyzna�oval vyvlast�ov�n�m dosud nez�visl�ho rolnictva (vedl k z�niku klan�) a industrializaci na jihu zem� (Edinburgh, Glasgow).

Symbolick� obrat nastal v r. 1822, kdy� George IV. vykonal prvn� st�tn� n�v�t�vu ve Skotsku po stolet�. Tatrany a kr�lovsk� korunova�n� klenoty byly vystaveny v Holyrood Palace a dokonce kr�l si vzal kilt na festivalu organizovan�m Sirem Walterem Scottem. Pozd�j�� kr�lovna Victoria a princ Albert znovuobjevili Skotsko a koupili Balmoral Castle, kter� je dosud u��v�n jako letn� domov kr�lovsk� rodiny.

B�hem 19. st. se ve Skotsku formovalo siln� d�lnick� hnut�. Dnes se zde projevuje siln� autonomistick� hnut�.

Skotsk� nacionalismus znovu vzrostl objeven�m v r. 1970 velk�ch z�sob ropy v Severn� mo�i. Turistika, v�dy p�ev�n� z Anglie, nyn� rapidn� roste i ze zahrani��.

V posledn�ch letech doch�z� k o�iven� skotsk�ho n�rodn�ho pov�dom�, co� do zna�n� m�ry vypl�v� jednak ze zklam�n� nad �padkem britsk�ho hospod��stv�, d�le z pocitu, �e zem� nedostala spravedliv� pod�l ze zisku z ropy objeven� u skotsk�ho pob�e��, a tak� z nep��telstv� k �ad� konzervativn�ch vl�d v tradi�n� labouristick� oblasti. I v t�to situaci z�sk�v� Skotsk� n�rodn� strana st�le jen mal� po�et k�esel v parlamentu a politick� a ekonomick� osud Skotska je mo�no, alespo� prozat�m, charakterizovat jako osud vztahu ke �star�mu nep��teli�, Anglii. Od kv�tna (ledna) 1999 m� Skotsko sv�j vlastn� parlament.

Historick� mezn�ky

2. st. p�.Kr. ��man� ustoupili z opevn�n� na severu a postavili Hadri�n�v val

5. � 6. st. Z Irska p�ich�zej� Skotov� hovo��c� gaelsky.

563 Sv. Columba p�ich�z� na ostrov Iona.

1018 Vytvo�ena ji�n� hranice Skotska.

1069 Malcolm III: (Velkohlav�) si bere za �enu anglickou princeznu Mark�tu.

1296 Edvard I. vydrancoval Berwick a zmocnil se Sconsk�ho kamene.

1297 Bitva u Stirlinsk�ho mostu; Skotov� porazili Angli�any.

1306 Robert I. Bruce korunov�n skotsk�m kr�lem.

1314 Bitva u Bannockburnu (24. srpna), Robert I. Bruce porazil Angli�any slou��c� Edvardu II.

1328 Smlouva z Northamptonu uzn�v� nez�vislost Skotska.

1513 Bitva u Floodenu; Angli�an� zabili asi 10 tis�c Skot�.

1542 V pal�ci Linlithgow se narodila Marie Stuartovna.

1567 Marie byla donucena abdikovat a byla uv�zn�na na Loch Leven. V r. 1568 uprchla, ale zbytek �ivota pro�ila v zajet� v Anglii.

1603 Person�ln� unie (Union of Crowns).

17. st. Vnit�n� n�bo�ensk� boje � stoupenci dohody Covenant proti Cromwellov�m anglick�m sil�m.

1692 Masakr u Glencoe (13. �nora).

1707 Z�kon o unii (Act of Union). Skotsko a Anglie se st�vaj� jedn�m kr�lovstv�m.

18. st. Jakobitsk� povst�n� v r. 1715 a 1745 veden� Karlem Edvardem (Bonnie Prince Charlie) a �star�m uchaze�em o tr�n�. �Skotsk� osv�cen� na jihu zem� (Edinburgh) s Robertem Burnsem, sirem Walterem Scottem a dal��mi.

1780 Za��n� �vy�i�t�n� Highlandu� (Hihgland Clearances).

19. st. D�ky patronaci kr�lovny Viktorie se postaven� Skotska zlep�uje.

20. st. Obnova ducha nacionalismu a rostouc� nespokojenost s vl�dou ve Westminstru.

1999 Skotsko m� sv�j vlastn� parlament.

Zajmav odkazy: Skotsko